Vánoční dárek

24. prosince 2009 v 11:52 | Stašenka |  FanFiction


Ahojky mám pro vás vánoční povídku

Název: Vánoční Dárek
Autor: Stašenka
Pár:Elizabeth a John
Zařazení : Děti - Mladistvé
Délka: Krátké
Časová osa: nezařazeno
Synopse: Vánoční Atlantida


Většina lidí z Atlantidy se vracela na Zem protože se blížil čas Vánoc. Cestovali pomocí mezigalaktického mostu.
Ve městě zůstávalo pouze několik lidí. Někteří z nich zde byli dobrovolně.
Elizabeth šla do jídelny. Do Štědrého dnu zbývaly pouze dva dny.

Ve dveřích se na krátko zastavila ale jen aby se rozhlédla po jídelně. Poté si zašla pro jídlo a zamířila k vyhlédnutému stolu u kterého seděl John,Rodney, Teyla a Ronon.
"Ahoj" pozdravila je s úsměvem.
"Ahoj" oplatili jí všichni pozdrav. Liz si sedla vedle Johna.

John se po chvíli zvedl od stolu a zamířil kamsi pryč. Když ostatní také dojedli tak se vydali každý svým směrem. Elizabeth zamířila k sobě do pracovny.Když přicházela ke své pracovně divila se že jsou zatáhnuté žaluzie. Jen co za ní zaklaply dveře se někdo na ní vrhl s začal jí vášnivě líbat. Liz ho okamžitě poznala a obtočila mu ruce okolo krku a začala mu polibky oplácet.
"Může sem někdo přijít" vydechla mezi polibky
"No a ? Strašně
si mi chyběla" řekl John a přitiskl Liz na sklo, ale to pod jejich váhou prasklo a oni propadli ven z pracovny. Okamžitě se všichni kdo byli v operačním šli podívat co se stalo. John s Liz se opatrně zvedali ze země kde bylo spoustu střípků. Naštěstí se jim nic nestalo až na pár malých škrábanců.
"Co se stalo" ptal se hned Rodney když viděl tu spoušť.
"No .. emh … prasklo sklo" řekl na vysvětlenou John a tvářil se nevinně.
"Jen tak samo od sebe ?" zeptal se s otazníkem v hlase.
" No já jsem nešťastnou náhodou zakopl o stůl a když jsem tak
padal tak jsem nechtěně sebou stáhl Elizabeth" argumentoval John.
" Měli bychom tu to sklo uklidit dřív než se někdo zraní" snažila se to zamluvit Elizabeth.
"Jak si mohl zakopnout o stůl když ten je na druhé straně?" nenechal se odbít Rodney.
"Jsi
chytřejší než vypadáš" řekl John a odešel pryč. Liz se otočil k ostatním
"Do práce a pošlete sem někoho kdo to uklidí" a odešla k sobě do pracovny kam díky Johnovi teď bylo vidět.
Chodili spolu už přes půl roku ale nikomu to zatím neřekli. Řekli si že počkají až nastane ten správný okamžik. Tajně se spolu v noci scházeli a procházeli po molu.

Elizabeth byla ve své ubikaci když se ozvalo klepání. Odložila knížku a šla otevřít. Venku stál John a neodolatelně se culil.
"Ahoj" pozdravil
"Ahoj" oplatila mu pozdrav.
"Můžu dál?" zeptal se.
"No já nevím ještě bys mi tu mohl něco rozbít jako si rozbil sklo u mě v pracovně" odvětila mu.
"Slibuji že se nebudu ničeho dotýkat" řekl s úsměvem. Liz poodstoupila aby mohl projít. Jen co se k němu otočila svíral jí ve svém objetí.
"Neříkal jste podplukovníku že se nebudete ničeho dotýkat" škádlila ho.
"Odpuste doktorko ale síla zvyku" řekl a přitiskl své rty na její. Pomalu se začali přibližovat k Elizabetině posteli.

24 prosince

Všichni co zůstali na Atlantidě se domluvili že společně oslaví štědrý den. Už od rána se všechno chystalo. Vyzdobovala se jídelna i některé chodby.

Všichni pomáhali. Rodney zrovna v ruce držel jmelí a vedle něj stála Liz. Dal jim to nad hlavu.
"Liz podívej se nahoru" řekl.Liz se podívala a uviděla větvičku jmelí. Usmála se na Rodneyho a dali si krátký polibek. John v tu chvíli nepopsatelně žárlil.
V hlavě se mu honili věci jako třeba : Jak si to Rodney představuje líbat mi mojí Liz nebo To mám být já kdo jí líbá pod větvičkou jmelí a ne on.
Liz vycítila Johnův pohled a pokrčila rameny že za to nemůže.

Večer 24 prosince


Večeři zahájila Elizabeth Vánočním přípitkem. Po celý večer probíhala úžasná atmosféra.

Elizabeth pak odešla na balkón chtěla se nadýchat čerstvého vzduchu. John si všiml že odešla a tak se vydal za ní. Přišel k ní, objal jí ze zadu a položil si hlavu na její rameno. Liz překryla jeho ruce svými.
"Něco pro tebe mám" řekl a vytáhl podlouhlou krabičku z kapsy. Liz to patrně otevřela a zůstala ohromená. V krabičce byl nádherný zlatý řetízek se srdíčkem.
"Šťastné a Veselé zlato"
"O Johne. Je nádherný děkuji. Zapneš mi ho prosím" zeptala se.
" Rád" byla jeho prostá odpověď a opatrně jí odhrnul vlasy na stranu a zapnul řetízek.
"Šťastné a veselé i tobě"

Liz zvedla hlavu a uviděla jmelí.
"Hele" ukázala nad ně. Protočila se v jeho objetí. Ted stáli tváří v tvář.
John se opatrně naklonil. Něžně se políbili. V tu chvíli dopadla první sněhová vločka na Lizinu tvář a ihned se rozpustila. Během chvilky začalo sněžit. Za tu dobu co jsou tady ještě
nikdy nesněžilo. Chvilku tam tak stály a dívali se jak se na město padá sníh když Elizabeth řekla. " Taky mám pro tebe dárek" svůdně se na něj usmála a chytla ho za ruku a vedla ho směrem k jejímu pokoji.

The End
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Meg Meg | Web | 24. prosince 2009 v 12:28 | Reagovat

Krásná povídečka...úžasná!A kuju za dáreček! :-)

2 SB Sam SB Sam | Web | 24. prosince 2009 v 15:05 | Reagovat

Jé, to je vážně moc dojemný, to je snad první povídka John+Liz co jsem četla, ale je suprová!!!

3 Kwiki Kwiki | Web | 24. prosince 2009 v 16:29 | Reagovat

to je pěkný! taky ti přeju šťastné a veselé!

4 Joli Joli | E-mail | Web | 24. prosince 2009 v 16:37 | Reagovat

přeju krásný Vánoce :-)

5 Danken Danken | Web | 24. prosince 2009 v 20:16 | Reagovat

tobě taky krásný Vánoce

6 Jasmína Jasmína | Web | 25. prosince 2009 v 10:23 | Reagovat
7 Rodney-Citrón Rodney-Citrón | E-mail | Web | 25. prosince 2009 v 13:32 | Reagovat

Máš u mě diplomek za bleskovku :-)

8 d.s.o evkaSB d.s.o evkaSB | Web | 26. prosince 2009 v 13:44 | Reagovat

nádhera klásný mocinko se mi to líbilo!!!!!

9 kwimi kwimi | 1. ledna 2010 v 22:21 | Reagovat

nechceš o nich napsat dalši povidku?? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama